Ne nadarmo se říká, že si člověk uvědomí, co měl, až když to ztratí. Nikdy jsem si nemyslela, že to bude i můj případ. Z Česka jsem se chtěla vždycky odstěhovat, nejlépe do Irska. Tam jsem žila dva měsíce, a i když ho mám stále v srdci, žít už bych tam nechtěla. Teď cestujeme po jihovýchodní Asii a momentálně jsme se na dobu neurčitou usadili ve Vietnamu. A jsou věci, které mi po tom víc jak půl roce cestování začaly chybět. Dospěla jsem do fáze, kdy se mi občas opravdu stýská po té naší krásné české kotlině. Po čem konkrétně?
Hudba
Teď nemyslím nějakého Bena Cristovao nebo Marka Ztraceného (protože ty osobně přímo nesnáším). Ne. Myslím folkové a folkrockové interprety. Fleret, Čechomor, Vesna, Deloraine, Hrdza, Divokej Bill, Kryl, Asonance, zkrátka české, slovenské, polské a další tradiční slovanské melodie. Krásu folku jsem objevila až v -nácti a na cestách si domovinu ráda připomínám právě těmito písničkami. Možná vás zarazí Vesna, jelikož je dost moderní. Ale právě ten moderní twist se mi moc líbí a věřím, že díky tomu se k tradičnější hudbě dostane víc posluchačů.
Malebné podzimy
Babí léto jsme strávili na Balkánu, a ještě začátkem října jsme se koupali v moři. V druhé půlce října jsme se přesunuli do Irska, kde byl podzim nádherný, i když o něco deštivější a chlad zalézal až do morku kostí. Ideální počasí pro knihomoly. Ovšem čeho je moc, toho je příliš a po pár dnech nám to začalo lézt krkem, objevování památek Keltů a středověkých hradů jsme kvůli tomu museli několikrát odložit.
Podzim v Česku je mnohem příjemnější. Babí léto se stále příznivými teplotami a barevným listím, sbírání hub a kaštanů. Větrovky, kožené bundy, kotníkové boty, občas deštník. A když se setmí nebo když prší, zajít si s knížkou do čajovny v Praze a sledovat, jak se stará architektura města vyjímá v počasí pod psa. Romanťárna až to bolí, ale jedno z nejkrásnějších období, jaké v republice máme. Alespoň podle mě.
(Ne)tradiční svátky
Další z věcí, jejíž cenu jsem si neuvědomovala, dokud jsem nepoznala svého skotského přítele. Díky němu jsem si mohla prožít Vánoce jako když jsem byla malá. Vysvětlování jednotlivých zvyků, pouštění českých vánočních filmů a pohádek (S tebou mě baví svět si dokonce zařadil na svůj vlastní vánoční seznam!), nebo třeba ukázka, jak se zabíjí kapr. To všechno a mnohem víc jsem mohla prožít znovu od začátku, jelikož pro něj to bylo zcela nové. Vidět takové věci jeho očima bylo úžasné.
Vánoce ale nejsou to jediné. Třeba taková pomlázka ho sice dost šokovala, ve výsledku ale nadchla. Taky jsem mu řekla, že jestli mě bude chtít vyšlehat, ať si tu pomlázku alespoň uplete. Následoval další údiv – někdo si je vážně plete? A jak? Z čeho?
Malovaným vajíčkům se vysmál, i když uznal, že je to roztomilé. Když jsem ho ujistila, že chlapi dostanou ještě panáka, uznale kývl, že to je „dobrej deal“. Dokonce pochopil, proč je tohle každoroční legalizované domácí násilí pro ženy „přínosné“.
Svátky jmen, pálení čarodějnic nebo stavění májky už jsou jen třešničky na dortu.
P.S.: Skotské Vánoce jsou sice kouzelné, ale na naše to prostě nemá. Důvod? Brsalát a domácí cukroví.
Země zaslíbená
Co se týče počasí, už jsem to nakousla. Česká republika má perfektní podmínky. V zimě si můžeme zalyžovat (i když většinou na blátě), v létě můžeme k vodě nebo do hor na příjemné túrování. Deště není ani moc, ani málo, zima může být krušná i příjemná. V Irsku hodně prší, na jihu Evropy je horko, v jihovýchodní Asii je buď brutální horko nebo déšť. V naší kotlince je to zkrátka fajn.
A pak tu máme krajinu. Ta je tak rozmanitá, až srdce bolí. Hory, skály, malebná údolí, krásně zelené lesy, vinařský kraj, louky, ba i ta řepková pole mají něco do sebe. Jak mi kolikrát chybí procházet se po lese nebo vyrazit do Krkonoš a kochat se okolím z vrcholků hor!
KACHNA SE ZELÍM!!!
Sorry jako. Tohle je prostě nejvíc. Pěkně namaštěná pečená kačena s červeným je žůžo labůžo. Hezky od maminky, s kmínem nahoře a domácím knedlem. Obecně se mi po české kuchyni často stýská. Svíčková, kuře na paprice, česnečka, bramboračka, … je toho tolik. A zatímco vietnamská dieta rozhodně prospívá mému tělu i chuťovým pohárkům, kachnička a další mastný lahůdky u mě hrají prim. (A při zmínce o lahůdkách jsem teď dostala chuť na uherákovej chlebíček…achjo.)
A po čem se stýská při cestování vám?
HouKačka
Leave a Reply